English version


Členství
Banjo Jamboree
Slevy pro členy
Kapely
Festivaly
BG listy - archiv
Články
Kalendář
Vzkazy
Česká CD
BG Autostop
Další odkazy
Facebook
Kontakty
Hlavní strana


 

MANDOLÍNA BILLA MONROEA JE OPRAVENA

Autor článku: Charmaine Lanham/Milan Leppelt | Datum: 14.11.2002

Jedná sa o starší článok Charmaine Lanhama z Bluegrass Unlimitedu z roku 1986, ktorý preložil Milan Lepelt.

Zaměstnanci firmy Gibson sdruzují novináře, fotografy a televizní kameramany, kteří jsou soustředění v hlavním ústředí firmy v Nashvillu.
25.únor 1986 byl dnem , kdy firma Gibson vratila Billu Monroeovi kompletně opravenou mandolínu Gibson Lloyd Loar F5. Tuto velkou opravu mu neúčtovali. Vrátili mu jeho nejvzácnéjší věc. Vzrušení prolétlo obecenstvem, když za přítomnosti presidenta firmy Gibson Henryho Juszkiewicze Charlie Derrington, akustický inženýr, vrátil Billu Monroeovi opravenou mandolínu. Radost v tváři Billa Monroea byla nepochybná. Když si mandolínu vyzkoušel, obrátil se k nám, oběma rukama obejmul mandolínu. Byl šťastný, muzikant, který se znovu setkal se svým nástrojem.
Nejčastější otázka byla, jestli mandolína po opravě bude znít stejně, po takém vážném poškození. Bylo evidentní, že Bill byl potěšen zvukem mandolíny a několikrát poznamenal, že mandolína má stále svůj specifický hluboký sound a puno, který charakterizuje tyto vzácné nástroje.
Bill poznamenal, že "Mandolína stále zní hutně, potřebuje jen, aby se vyhrála."
Příští týdny a měsíce napoví více.
"Jsem tak rád, že ji zase mám zpátky. Budeme spolu tak dlouho jak budu žít a chci na ní hrát. Lidé na celém svétě budou rádi, že je mandolína zase v pořádku. Budu na ní hrát tento víkend v Grand Ole Opry." Někdo požádal o instrumentálku a Bill a Chet se živelně pustili do instrumentálky Wheel Hoss. Pak se Bill obrátil na Cheta a zeptal se ho: "Můžeme si zahrát nějaké blues v E,"
Chet přitakal, že ano a tak se pustili do blues na kytaru a mandolínu. Toto vše bylo šťastné zakončení dramatu, které začalo zcela tragicky před několika měsíci. Ačkoli Bill bývá zřídka kdy odloučen od svých nástrojů, nebyl 13. Listopadu 1985 doma, když neznámá osoba (nebo osoby) položila obě jeho neocenitelné mandolíny Gibson F5 vedle sebe u krbového ohniště a rozmlátila je pohrabáčem na udržování ohně. Ačkoli je stále záhadou, kdo mohl takovou škodu na vzácných nástrojích udělat, jedna věc byla jasná :výsledné poškodzení bylo veliké. Byl tu i strach, že nástroje nebudou možná opravitelné, že se na ně nikdy nebude moc hrát nebo se stanou muzejními exponáty či atrapami visícími na zdi. Mandolíny přinesli řemeslníkovi Charliemu Derringtonovi s třískami z nástrojů uloženými v papírové krabici.
Rozdělení a identifikace těchto částí se stalo prací, která zabrala nejvíce času a byla nejsložitější. Brzy bylo možno říci, že mandolína bude schopná hry. Práce na první mandolíné znamenala tři měsíce po 40 hodinových týdnech pro Charlieho Derringtona. Práce byla placena firmou Gibson. "Gibson nikdy neodvedl lepší práci než na této mandolíně," poznamenal Bill s úsměvem. Pro Charlieho Derringtona to byla událost, kterou nikdy nezapomene. Strávil tři vyčerpávajíce měsíce prací na jedné mandolíně, když ostatní práce odložil stranou. Tlak na ného byl veliký, celý svět netrpělivě čekal na výsledek: "Bude nástroj hrát? Bude znít jako dříve?" A nevyhnutelná otázka: "Kdy bude oprava dokončena?
Charlie říka, že je rád, že to má za sebou. Už je mu psychicky lépe, tlak už pominul. Chystá se teď trochu pomaleji na opravu druhé poškozené mandolíny F5.Tuto druhou mandolínu používal Bill méně než tu první a je také méně poškozená. Je tu však jiný problém, jsou zlomeny výztuhy. Tyto výztuhy mají u Loar modelů veliký vliv na zvuk nástroje a Charlie říka, že to bude složité, ale ne nemožné úspěšně výztuhy vyměnit. Věří, že vše půjde dobře i u druhé mandolíny, jako to šlo u první.
Henry Juszkiewicz, president a akciový majitel společnosti Gibson ŕíka, že jedna z věcí, která ho ke Gibson přivedla, byla jeho tradice. Ačkoli v posledních letech byla firma více známa svými elektrickými hudebními nástroji, její historie začala akustickými hudebními nástroji.
"Jestliže se ohlédnete zpět, zjistíte, že kořeny této společnosti jsou v akustických nástrojích- banjech, mandolínách a akustických kytarách,"vysvětluje. Předpovída dobrý obchod s novými vynálezy pro akustické nástroje. Gibson nyní vyvinul snímač vestavěný do kobylky svým akustickým kytar u modelů Dove a Hummingbird. Snímač je zkonstruován tak, aby zachoval neelektrický zvuk akustických kytar. Firma bude tvrdě pracovat, aby získala nové nástroje a odborníky nazývané "akustičtí ižnenýři". Juszkiewicz vysvětluje, že postavit akustický nástroj je daleko složitější než zkonstruovat elektrický. Samozřejmě vždy zůstanou operace, které se budou provádět na výrobní lince namísto individuálními řemeslníky. Noví majitelé mají v úmyslu zvýšit a rozšírit opravy a služby firmy Gibson, aby zákazníci si mohli dát opravit nástroj v místě svého bydlištěa nemuseli ho zasílat do továrny.
Co se týče opravy druhé Monroeovi mandolíny, Charlie nemá časové omezení. "Říkal jsem Billovi, že mám ještě několik dalších projektů na kterých potřebuju dělat. Porozuměl mi. Vložil jsem tolik času do opravy první mandolíny. Vše co mohu říci je to, že jsem rád, že to mám za sebou. Tlak polevil a můžu se v klidu věnovat druhé mandolíně". A tak se začíná nový život dvou vzácných a nádherných starých mandolín.